někteří namítnou,že my máme svátek lásky až 1.května.Ano,neberu nikomu jeho názor.Také nepatřím k lidem,kteří by byli z Valentýna úplně odvaření,ale ani tak nejsem odvázaná z 1.května,mít rádi, se máme přece každý den,se stejnou intenzitou i když v proměňující se podobě,se stejnou důvěrou,tolerancí,úctou.
Nikdy bychom neměli zapomínat,proč svého partnera milujeme,obdivujeme a za co si ho vážíme (pánové to platí i u Vás),i když přijdou bouře a my máme chuť se na vše vykašlat,zatratit, to co bylo hezké a začít znovu,ne zabojujme pokud chceme oba.Ve vztahu nemohou být sobci.
Jednou jedna stařenka řekla moc hezkou myšlenku,byla s manželem nějakých 70 let a novinář se jí ptal."Jak to,že jste to tak dlouho spolu vydrželi?"
Babička s dědou se na sebe podívali a řekli:
"Víte,Vy dnešní mladí,když se něco rozbije,pokazí,jdete do obchodu a hned si koupíte novou věc,my museli ty rozbité věci opravit sami a to samé i se vztahem".
Myslím,že na tom něco je,my si dnes pomalu ani s vlastním manželem nepovídáme,protože na to nemáme čas.Děti nás znají v lepším případě,z fotek svého smartphonu nebo iphonu.Nemáme čas se jim věnovat.
Proto moje rada,pokud o ni stojíte,udělejte si ČAS na své nejbližší,ať už děti,rodiče,přátele či partnera.Dávejte jim najevo,že je máte rádi a to nejen na Valentýna nebo svátek zamilovaných.
Žádné komentáře:
Okomentovat